Letní měsíce jsou spojeny mimo jiné i se zvýšenou konzumací čerstvého ovoce, což může vyústit v alergickou reakci. Odborníci tvrdí, že nejvíce problematickým ovocem jsou z tohoto pohledu jablka a hrušky.

Alergie na jablko a hrušku totiž představuje nejčastěji se vyskytující případ alergie na ovoce. Ze stopkatých druhů ovoce lékaři upozorňují na třešně, meruňky a broskve. Ze zeleniny se jedná o špenát, rajčata, celer, petržel a kerblík. Lidé ale mohou alergicky také reagovat i při pouhém krájení nebo dotýkání se kiwi, alergii lze mít i na banány.

Nejtěžší průběhy mívá alergie na ořechy, ať už jde o lískové, vlašské, burské ořechy nebo mandle. Na vyvolání alergické reakce stačí stopové množství ořechů. Je proto dobré pamatovat na to, že nepatrné množství ořechů lze najít i například v mléčné čokoládě.

Alergeny obsažené v ovoci a zelenině jsou citlivé na teplo, vařením se tak zničí. Přecitlivělost na ovoce a zeleninu je často spojena s pylovou alergií. Polovina alergiků, kteří reagují na pyl břízy, je současně přecitlivělých na jablka.

Někdy se u lidí, alergických na ovoce a zeleninu, objevuje zkřížená alergická reakce, tedy alergie na více druhů zároveň. Například lidé s reakcí na jahody mají problémy i při konzumaci malin, protože oba druhy patří do čeledi růžovitých. Častá je ale také alergie mezi nepříbuznými druhy, člověk tak může být alergický na jablko, třešeň, celer, mrkev, sóju, lískový ořech a brambor. Na vině jsou bílkoviny, které jsou pro všechny tyto druhy společné.

Odborníci také upozorňují, že s věkem se snášenlivost potravin zvyšuje a děti tak mohou po dvou až čtyřech letech dříve zakázané druhy ovoce a zeleniny normálně jíst. Výjimku z tohoto pravidla představují ořechy, kdy alergie na ně přetrvává dlouho, někdy i celý život. Proč, to není jasné.

U alergií na ovoce je potřeba podobně jako u jiných potravinových alergií rozlišovat mezi pravou potravinovou alergií a potravinovou intolerancí. Potravinová alergie se projevuje buďto reakcí zažívacího systému (bolesti břicha, zvracení, průjem), nebo reakcí dýchacích cest (rýmy a astma). Zareagovat na alergické ovoce nebo zeleninu může i kůže - svěděním, otokem, kopřivkou nebo ekzémem. Alergická reakce se projeví krátce po požití jídla nebo s časovým odstupem i několika hodin.

Naopak potravinová intolerance nemá tak jasné projevy jako alergie a nezahrnuje imunitní reakci. V případě pozření intolerantní složky potravin, tělo není schopno zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu. Jedinou výjimkou s poměrně prudkými reakcemi podobnými alergii je neschopnost těla zpracovat lepek, neboli celiakie a neschopnost těla poradit si s laktózou.

Potraviny mohou také vyvolat takzvanou pseudoalergii. Jedná se o takové potraviny, které mají větší obsah histaminu nebo histamin, uvolňují při trávení nebo působením bakterií. Příkladem takové alergické reakce na ovoce je "alergie" na jahody. Alergologové upozorňují, že v odborné literatuře existuje jen velmi málo závažnějších alergických reakcí.